Zatímco diváci sledují napínavý souboj světové běžecké špičky v ulicích Prahy během ORLEN Maratonu, jen málokdo ví, kdo stojí za tím, že se ti nejlepší vůbec na start dostanou. Jana Moberly, manažerka elitních závodníků pro běžecké akce RunCzech, svou roli nevidí jen jako organizaci – ale jako důvěru, kterou si je třeba zasloužit.
„Zajistit elitní startovní pole v kategorii mužů i žen pro určitý závod – to je základ. Dlouho před závodem vyjednávám s manažery a domlouvám elitní běžce pro konkrétní závod,“ popisuje Moberly svou roli. V době závodu to ale zdaleka nekončí. „S elitními běžci jsme po celou dobu jejich pobytu v hotelu. Spolu s kolegy jsme jim k dispozici v tzv. hospitality.“
Na skútru v čele závodu
Při samotném závodě pak Janinu roli pozná každý, kdo sleduje přímý přenos – jede na skútru přímo vedle vedoucí skupiny mužů.
„Na technické poradě elitních běžců a jejich manažerů probereme požadované tempo závodu. Já pak během závodu sleduji mezičasy a běžcům ukazuji, zda drží plán, nebo ztrácejí. Před zatáčkami jim naznačuji směr, informuji je o občerstvovačkách – a ano, když je to potřeba, snažím se je i motivovat k lepšímu času.“
Podobnou roli má i kolega v čele závodu elitních žen. „Snažíme se mít druhého člověka na motorce, který podává obdobné informace vedoucím ženám.“
Běžci z celého světa, požadavky z celého světa
Mnoho elitních běžců přijíždí do Prahy z různých koutů planety, a s tím přichází i různorodé výzvy. „Zajišťujeme jim ubytování, stravu, letenky – a těm nejlepším i startovné. Někdy řešíme opožděné přílety, nestihnuté přestupy, zdravotní komplikace, speciální tréninková přání nebo masáže. Kdysi jsem řešila i požadavek na kryoterapii před závodem – i to jsme dokázali zařídit.“
Komunikace probíhá primárně anglicky. „Standardem už dnes není, že by běžci neuměli anglicky, i když s některými Etiopany je to složitější. Tam se snažíme zajistit tlumočníka.“
Za roky působení si Jana vybudovala s mnoha běžci vztah založený na důvěře. „Někteří se k nám opakovaně vrací. Pak je osobní komunikace snazší. Já se ale snažím být otevřená a přátelská ke všem.“
Pro Janu není cílem jen hladký průběh závodu. Hledí dál, k tomu, co si běžci z Prahy odvezou. „Oni k nám jedou splnit si sen, výkonnostně se posunout, ukázat, jak dobře natrénovali.“ Pochopitelně ne vždy a všem se to podaří. Ale pro mě je největším zadostiučiněním, když odjíždějí ‚vysmátí‘, spokojení se svým výkonem – nejlépe s novým osobním rekordem.“
Na konci každé technické porady jim říká:
„Vítěz může být jen jeden, ale spokojených závodníků – těch může být většina.“

ARCHÍV DÍLŮ