Tato společnost stojí za distribucí značek jako Superior, Rock Machine, Poc, Leki, Sporten nebo právě Mizuno. Nás zajímalo, kdo je to ten Veseláč, o kterém často kolují různé legendy ve sportovních kruzích. Setkání s hrdým Liberečákem v sídle Levelsportkoncept v pražských Počernicích. Horních Počernicích. Takzvaných HornoPorno. Až cestou z rozhovoru nám došla ta symbolika, kdy přímo od logistického parku jsou vidět panoramata Severních Čech.
Je Mizuno prémiová značka?
Globálně je to špičková značka se skvělou pověstí. Je stará 115 let a ve všech produktech zachovávají metodu Kaizen (改善). Je to něco jako neustálé zlepšování a neustálý vývoj. Rider, bota, kterou teď držím v ruce, je ikonická pro Mizuno, tohle je 29. edice této boty. 29 vývojových cyklů, jak jí udělat co nejlepší.
A v Česku?
Ano, je. Ale je těžké se marketingově prosazovat proti gigantům jako je Adidas nebo Puma. My si nemůžeme ani nechceme dovolit přetlačovat se s nimi o projekty je třeba Runczech.
Nebo BěhejLesy.
Nebo Běhejlesy. Jednak jsme limitovaní našimi možnostmi, druhak nevidíme nic cenného na tom, vykrvácet jeden rok na drahé sérii a druhý se z toho lízat. A taky je rozdíl, jestli jste elektrárna nebo značka bot. Vždy se snažíme zakládat si na dlouhodobějších spolupracích. Do nich na jednu stranu smysluplně zainvestovat, ale následně i mít prostor z toho těžit.
Nejen mezi sportovními akcemi je poměrně tlak na to získat nějakého významného partnera. Funguje to i naopak?
Nelze se spoléhat na to, že se vám eventy a série ozývají samy. Partnerství je pochopitelně důležité jak pro ně, tak samozřejmě i pro nás. Ani my nemůžeme zůstat bez smysluplných partnerství. Může to vypadat nečekaně, ale těch smysluplných s adekvátním protiplněním zase není tolik a ani my si nemůžeme nechat ujet vlak. Samozřejmě je vždy otázka, zda vsadit celý rozpočet na jednu kartu nebo to rozstřelit více směry. Třeba v Polsku je situace trochu jiná. Byla možnost být partnerem Silesia marathonu, který běží 8tis. lidí. Tak jsem seškrtal všechny ty menší akce a vsadili to na jednu kartu.
Jak vlastně u vás začal příběh Mizuno?
Začali jsme v roce 2017. Vědělo se, že Mizuno bude po předchozím distributorovi k dispozici. Měli jsme o něj zájem, bodový brand by se nám do portfolia hodil. Utkali se o něj čtyři hráči a nakonec to dopadlo pro nás. Zpětně jsme zjistili, že to, čím jsme to tehdy v Londýně uhráli, byla adekvátní čísla. Racionální plány a očekávání. Nicméně každý začátek takovéto spolupráce je složitý. Pro nás to byla první pořádná letní značka, my jako nový odběratel, peníze předem, vstup do nejistoty.
„Chvíli to trvalo, ale nakonec si Mizuno uvědomilo, že není možné opomíjet takový trh, jako je fotbal. Jen merch Lacia Řím má větší obrat než celá Střední Evropa.„
Na čem stojí v Česku marketing značky Mizuno?
Už jsme tak velká značka, že se snažíme obsáhnout všechny úrovně běhu. Dlouhodobě působíme v sériích orientovaných na úplné amatéry a dostáváme je k pravidelnému běhu. To je příklad Night Runu. Masa veřejnosti. Pokud se rozběhají, nechceme si je pak nechat utéct ke konkurenci. Tam jsme si našli Crosscountryrace, sérii půlmaratonů v atraktivním prostředí, přičemž některé z nich už vyžadují běžeckou zdatnost, zkušenost a přípravu. Pro vyložené běžce nám velice dobře funguje komunita kolem našich ambasadorů. Výběhy, vodiči na závodech, testovačky. Zcela zásadním pilířem je pak prezentace produktů prodejcům. Nicméně pro Japonce marketing začíná a končí tím, že vyrobí skvělou botu. Nacpe tam ty technologie, takhle vám ji dá a tím to pro něj skončilo. Teď je to na Tobě, máš přece špičkovou botu.
Jak moc je pro značku této úrovně důležité mít nějakého ať už lokálního nebo globálního ambasadora nebo hvězdu?
I Mizuno mívalo hvězdy. Oddělení, které nabírá sportovce, je skutečně nabírá. Ale třeba my je nevidíme. Je to hodně orientované na Ameriku, na Asii, jsou to třeba japonští běžci nebo osobnosti ze sportů, které sice globální jsou, ale my tento sektor zrovna neobhospodařujeme.
Jak se rozhodnete, do kterého sportu půjdete a do kterého ne?
To je na Mizunu. Přijdou a řeknou, že tyhle sporty dělat budeme a tyhle ne. Oni zváží, jaký trh má jaký potenciál, a rozhodnou, co budeme prodávat. Obrovskými sporty pro Mizuno jsou baseball, golf, házená, fotbal i další. Když my třeba přijdeme z dotazem, že vidíme potenciál ve florbalu – „co to je florbal?“ Centrála prostě rozhodne, která část sortimentu může být námi distribuována a kam. Aktuálně jsme distributor Mizuna pro Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. A jsme jejich největší distributor. Na trzích, kde prodávají hodně, mají totiž svoje dcery. Typu Mizuno Itálie, Mizuno Francie, Mizuno Skandinávie a tak.
Nemáte pak ale obavu, že byste se jednou mohli stát tak úspěšným distributorem, že by vám Mizuno vzali a udělali si dceru i v Česku?
Máme. Ta tendence tady je, nakonec i u ostatních značek to takhle začíná fungovat. Ale Mizuno, aby si nepřidělávalo starosti s prodejem, udržováním trhu, průvodní administrativou nebo produktovými školeními, zatím drží spolupráci tak, jak je nastavena nyní.
Co je hlavní překážkou, proč se to zatím nestalo, a která když padne, bude to tady dělat Mizuno napřímo?
Mezníkem jsou lidi. I my, když jsme přebírali značku od předchozího distributora, zajímali jsme se o to, kdo z původního týmu jde s námi, aby jsme nezačínali od nuly.
Jak významná značka je Mizuno v portfoliu Levelsportkoncept?
V našem baráku je Mizuno největší. Větší i něž cokoli cyklistického. Co se týče naší pozice na běžeckém trhu, je to trochu jinak. Adidas a Puma jsou první liga. Pak je ta širší špička. Občas přijde někdo nový jako Hoka nebo ON a ukousnou si kus trhu. Ale z pohledu Mizuna, jak má těch 115 let, tak tady byl Japonec, který vedl Evropu po Covidu, a jemu říkám „blbá doba, viď…?“. On se na mě podívá a říká „myslíš, že to bylo horší než druhá světová? Vlny byly vždycky, buďte v klidu.“
Je výhodou mít ve firmě spíše sportovce a doučit je řemeslu nebo spíše zkušené lidi z trhu a naučit je sportu?
Je to něco mezi. Ale spíše mám dobrou zkušenost se sportovci, protože prostě mluví stejným jazykem, jako prodejci. Hodně to zjednodušuje prezentaci produktů. Protože jen díky tomu to je schopen prodavač na krámu botu adekvátně popsat a prodat..
„Zásadní je autenticita. Ti krámští, kteří jsou sami běžci, ty nejde očůrat.“
Jsme tady na showroomu, kde vidím celé portfolio Mizuno. Ze spousty akcí, kde je Mizuno partnerem a kde vystavuje svoje produkty, jsem získal pocit, že jeho produkty jsou spíše designově poměrně decentní až minimalistické. Tady vidím hromadu bot, do kterých bych vůbec neřekl, že to může být Mizuno. Co je typická bota pro Mizuno?
Každá bota má nějaké svoje určení. Za prvé funkce. Ještě před několika lety byly závodky téměř bez tlumení. Dnes jsou naopak s absolutním tlumením. Ale celé to funguje, jen když se člověk odráží ze špičky. Takže když si takovouhle botu koupí amatérský běžec, tak je nešťastnej a otluče mu to nohy. Ale doba tomuhle nešvaru buhužel přeje. Ostatní značky přišly s tím, že do těchhle bot začaly dávat karbonový plát. Tvrdý, ale vrací tu energii došlapu zpátky do odrazu. I Mizuna se týkalo dokud to nebude Mizuno mít, nebude braná jako řádná běžecká značka. Pak jsou tu obvyklé řady modelů pro běžné každodenní běhání. Pro nás zcela zásadní disciplína. A pak tu je fashion a tím se oklikou vracíme k tomu designu. Pokud chceme růst, potřebujeme umět vstoupit i do lifestylu. Toto se například skvěle podařilo značce ON. Naším cílem je získat 50% obratu bot právě z Fashionu. Ale je to zcela jiný svět, s jinou komunikací a jinými příběhy.
Co je typická bota pro Čechy?
Jak způsobem běhu, geografií Česka a možná i výběrem závodů většina běžců tíhne k takové lehké trailovce. Ani silnička, ani trail. Univerzálka do lehkého proměnlivého terénu.
Kdybyste mi měl říct jeden důvod, proč bych si měl koupit právě botu Mizuno a ne třeba Adidas?
Mizuno tam má víc vývoje a technologie.
A v reálném světě? Co prodává nejvíc? Výrazný design, barvy, tvary, značka?
Strašně lidí se jednu dobu ptalo po karbonkách. Věřím a chci věřit, že běžci sahají po těch značkách, které vídá na závodech, na které chodí. Tím spíše, že si je tam mají možnost otestovat. A to bývají nejčastěji boty typu Rider. Klasická skvělá bota v decentním designu.
Jak moc jsou obecně běžci dnes věrni jakékoli značce?
Pokud se budeme bavit o 35-40 let a výše, tak tam jsme doma. To už jsou běžci, kteří si našli svojí dobrou botu, vyhovuje jim a nepotřebují experimentovat dále. U těch mladých je třeba si tu věrnost teprve budovat. A to je samozřejmě boj.
Jak se proměnila komunikace od dob, kdy jste začínali dodnes?
První naše propagace byly vázány především na tištěné časopisy nebo termínovky. Hrají prim sociální sítě. Ale nejsme přímým prodejcem, takže se to hodně odehrává v režimu B2B.
Řekl byste, že jsou sociální sítě za trest, jak se tak obvykle říká?
Věci se prostě mění a je třeba se umět přizpůsobit. Dříve byla klasická média vyloženě přestřelená. Dnes zas máme často přestřelené sociální sítě. Co z toho vychází? Nejlepší sociální síť je ta skutečná, ta mezilidská.
Projekuje se nějak mentalita japonské značky i do vaší firmy?
Na meetingu se s Mizunem oproti jiným značkám nediskutuje. Japonec představí svůj produkt, svou vizi a hotovo. Pak jsou meetingy regionální, kde nás má na starosti Anglie a tam je kluk, bývalý maratonec, s tím se dá mluvit. Co a proč je v jaký kolekci, modely, barvy. Často se ptáme, proč není Mizuno globálně nikde vidět. Běhají v tom nějací Japonci a pak to mají nějací oštěpaři. Paradoxně ačkoli Mizuno nemá aktuálně žádný moc hvězdy, olympijský vítěze a podobně, v Česku je Mizuno vnímaný jako nejlepší běžecká bota. Ale je to udělaný zespoda. Skvělí prodejci a krámští. Zkušení běžci, kteří rozeznají botu i zákazníka, umí poradit a prodat.
Jaká je spolupráce s japonskou mentalitou?
Jednou jedinkrát jsme měli možnost se potkat s Japoncema v Mnichově. Tenkrát jsme sponzorovali Pavla Brýdla. Běhal hodně, běhal velký objemy a přinesl mi roztrhaný boty. Nafotil jsem a poslal jim to. Říkali, vyper to a přivez. Shodou okolností tam byli japonští designéři a návrháři, kteří tu botu měli na starosti. Vzali ji a k jednotlivým poškozením si dělali terčíky, kde je co a jak poškozený a hrozně mi děkovali, že tohle je pro ně nejlepší zpětná vazba. Tedy, pokud se k nim dostanete, tak naslouchají. Ale. Japonská hierarchie je velice ostrá a jednotlivé úrovně jsou neprostupné.
Znamená vlastně něco ten logo-symbol?
No to je Run Bird, který znáte z Disneyovek. Autorem toho konceptu byl japonský designer Tetsuya Kaida, který se do loga snažil vštípit kombinaci mezi výkonem a lidskostí tak, aby to bylo pochopitelné napříč kulturami. Tak snad je.
Jaký máte vy sám máte k značce Mizuno vlastně vztah?
Já jsem původem sdruženář a v tom sportu bylo Mizuno obrovská značka. Všichni jsme po tom moc toužili. Cokoli Mizuno byla velká odměna.
Mizuno není jen značka, ale hlavně příjmení. Značku vede už čtvrtá generace rodiny Mizuno. Podařilo se Vám někdy se s někým z nich potkat?
To byla taky velká odměna, když nás po čtyřech letech práce se značkou pozval Akito Mizuno, což je osmá generace rodiny, která firmu řídí, do centrály. Sedí v nejvyšším patře, jediný jezdí do práce autem, pod ním je dvacetimetrová budova, kde sedí všichni ti úředníci, v přízemí je areál, kde se to všechno vyvíjí a testuje. Od atletické dráhy po baseballové odpaliště. Když mají prodejní prezentace, to je velké jak brněnské výstaviště. Ti Japonci fakt jsou poctiví. Jsou pečliví a detailisti.
Kdyby bylo Mizuno auto, co by bylo za značku?
Asi nějaká vymazlená Toyota. Tradiční značka, technologicky na výši, ne úplně křiklavá. A umí udělat i sporťák i SUV. Japonci jsou si v tomhle podobní.
Vy aktuálně předáváte svou pozici ve firmě svému nástupci. Proč?
Jednak jsem prodal jsem svůj podíl ve firmě, druhak už jsem se napracoval dost. Okolnosti si to žádaly, ale bylo to samozřejmě velice férové.
Jaké to je chodit po firmě, která už není vaše?
Pro mě to není rozdíl. Akorát teď jsem za protivného starého dědka, který chce, aby to všechno šlapalo.
Co byl největší stres, který vám chybět rozhodně nebude?
Včas objednat, dovést, naskladnit a rozdistribuovat. Problém v Suezu, měsíc. Stávka v Rotterdamu, pic, dalších 14 dní. Krom toho, že naši klienti nemají co prodávat, mají také mnohem kratší dobu na prodej aktuální kolekce, než přijde další. Ročně dvě sezóny, každá chodí na dvakrát. Čtyři pekla v roce. To mi chybět nebude.
Kdybyste měl dát jedu radu svému nástupci, co by to bylo?
Dodrž, že budeš mít čas na sebe osobně. Abys byl autentickej a byl v pohodě.
Budete se umět úplně odstřihnout a předat absolutně štafetu dále nebo budete jeden z těch, kdo si nebude moct pomoci?
Celé dny teď věnuju učesávání agendy tak, aby to bylo celé možné předat. Snad nikdy jsem neměl věci takhle v bajku. Fakticky tak teď pracuju víc než kdy dříve. Když se s něčím rozloučím, umím to v sobě odstřihnout. Nicméně jsem na 18. prosince naplánoval vánoční večírek. Tam se rozloučím. A už nepřijdu.
Je to těžký to takhle říct?
Je.
Bude Vám sport chybět?
Oba mí rodiče byli tělocvikáři. Vždycky jsem měl ke sportu blízko. A život bez něj si neumím představit. Dodnes slyším tátova slova, kdy mi říkal: „Dělej sport pro radost, protože nemáš parametry na to, abys byl výbornej sportovec. Dělej sport pro radost tak, aby Tě to bavilo do konce života.“
ARCHÍV DÍLŮ